Prosinec 2010

Nový design blogu!

31. prosince 2010 v 14:26 RŮZNÉ
Máme tu konec roku 2010 a já jsem si řekla, že by vzhled mého blogu potřeboval nějakou změnu, takže jsem se ho po dvou a půl letech rozhodla změnit na ještě víc fresh a mladiství cool. Nelekejte se ještě se na tom pracuje. Stále si nejsem uplně jistá s červeným podkladem, ale zatím se mi tam nic jiného nehodilo. Tak uvidíme....
Na záhlaví je záběr z nějakého neznámého koncertu. Na to se mě neptejte, prostě jsem to někde stáhla :)

Beady Eye - Four Letter Word

26. prosince 2010 v 17:22 OASIS
Zlomyslné očíčko přichází s dalším singlem - Slovo o čtyřech písmenech! zase je to hodně našláplý song, se zajímavým až takovými filmovými dynamickými smyčci a kytarou. Slyšela jsem ho zatím jednou, zdá se mi docela dobrý, ale né tak jako Bring The Light. Moc monotóní. Ale uvidíme...


Dnes vyšlo nové album Gorillaz - The Fall

25. prosince 2010 v 18:42 GORILLAZ
25. prosince, v den, kdy se v Británii rozbalují dárky si fanoušci Gorillaz mohli také jeden rozbalit - nové album a zdarma!. Zatím je jen na webu v elektronické podobě, ale za chvíli vyjde i fyzicky. Jmenuje se The Fall, prostě jen podle ročního období, kdy bylo nahráváno. DAmon ho skládal v průběhu americké tour na svém iPadu, který si velmi pochvaluje. Dokonce zveřejnil všechny aplikace, které k tomu použil. A také je u každé písně napsané, kdy a v jakém městě byla nahrána.
Všechny songy jsem už jen tak rychle projela a album je celkem takové, jaké jsem čekala. Je spíše instrumentální, Damon zpívá jen asi na čtyřech písních, na jedné zpívá Bobby Womack (Stylo) a to je všechno. Takové komorní "ložnicové" album a z poslechu je docela cítit, že si to Damon skládal asi jen tak prostě spíš z nudy, kdy v hotelu neměl co dělat. Po jednom poslechu bych ještě neměla moc soudit, ale nějak mě to nezaujalo, prostě takový electro house dobrý jako podkres do restaurace a to je všechno. Není tam snad žádná našláplá skladba, vše je takové unylé, podzimní, zpomalené. Myslím, že to Damon vůbec neměl vydávat. Nemám ráda když se něco dělá jen tak mimochodem. Buď pořádně nebo vůbec. Vždyť Plastic Beach vyšlo teprve před devíti měsíci na začátku března! Radši měl klidně nechat čekat
fanoušky třeba tři roky na další album, ale měl ho udělat opravdu pořádně, zase s plno skvělými hosty a propracovanými klipy.
Ale asi to prostě také bere jako takové vedlejší album, podle té nevelké propagace. První klip, který k tomu vyšel je prsotě jen rychlý sestřih záběrů z tour. Docela nuda.

Album si můžete stáhnout třeba zde http://www.mediafire.com/?kc2919vke8vrqhd přes Mediafire, já jsem nějak na ofišl stránkáchh Gorillaz nemohla najít, kde se stahuje :D

A tady si ho můžete poslechnout online: http://thefall.gorillaz.com/





OBAL DESKY
gorillaz the fall cover

Porazí ticho umělou hvězdu z X Factoru?

20. prosince 2010 v 19:14
Minulý rok, jste možná někteří zaznamenali, že v Británii vánoční hitparádu vyhrála tvrdá rocková píseň od Rage Against The Machine - Killing In The Name. Je to sice legendární a výborný song, ale trochu zvláštní song na Vánoce, že?
Prsty v tom mají lidé, které už pekelně štvalo, že hitparády vyhrávají stále jen samé blbosti. Především tedy navoněné hvězdičky vycházející z X Factoru a s pomocí sociálních sítí protlačili Killing In The Name na první místo! Neuvěřitelné.
Tento rok se o něco podobného pokouší naštvaní hudebníci. Rozhodli se totiž nahrát píseň Johna Cage 4´33", kde zní jen ticho. Zapojili se tam například kluci z The Kooks, Pendulum, Imogen Heap, Madness, Orbital a další.
Partitura Cageovy proslulé třívěté kompozice obsahuje i příkaz, aby se hudebníci nedotýkali svých nástrojů, a jedinou notaci -  pauzu trvající čtyři a půl minuty. Během nich se má publikum vyladit, kontemplovat a vnímat "zvuky okolí".
A jak to tedy vypadalo?
Všichni se jednoho dne sešli ve studiu, vzali si nástroje a mikrofony, spustili nahrávání a ...........nic.... ticho, nikdo ani nešeptl, nikdo nebrknul ani na strunu. Je to až magický, když sledujete video z natáčení (viz níže) .
Song si můžete za necelou libru koupit a přispějete tím na charitu a prodává se i spešl verze s osmi remixy ticha :D! Ta je za šest liber. Já si to snad koupím, ta písnička je skvělá :) Poslechněte si ji zde:










Ticho v podání orchestru......






Tentokrát Cage Against The Machine budou bojovat proti Mattu Cradlemu z X Factoru:



10 NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ALB V MÉM ŽIVOTĚ

17. prosince 2010 v 17:13 OSTATNÍ HUDBA
Máme tu konec jedné dekády a v mém životě je rok 2010 také takový mezník, protože mi v červnu bylo 20 let. Takže jsem se rozhodla udělat takový souhrn nejlepší hudby, kterou se za svůj život poznala. Vybrala jsem 10 alb, které jsem poslouchala nejradši a které ve mě něco zanechaly. Zajímavé je, že většina alb jsou vůbec první alba té kapely. Asi to dokazuje to, že nejlepší desky většinou vznikají na počátku tvorby. A také je zajímavé zjištění, že lídři dvou kapel z mého výběru spáchali sebevraždu a jeden se o to pokoušel. Hm. To taky něco dokazuje.
Budu to brát nějak postupně, tak jak jsem ty interprety objevovala, takže pořadí nijak neurčuje stupeň oblíbenosti.




Paolo Nutini - These Streets


Ano, tak tohle můj první velmi oblíbený zpěvák, kterého jsem objevila na dovolené na Krétě v létě 2006. Jeho singl Last Request hráli na VH1 a mě se líbil jeho klip a Paolo samotný. Vůbec hodně interpretů jsem objevila v cizině, protože tam vždycky hrajou normálnější hudbu než
u nás, v hotelech mají satelity s hudebníma televizema a vůbec je to vlastně to jediné, na co se dá v cizině koukat, protože si nemusíte nic překládat, takže na dovolených z 90% sledujeme jen hudební kanály.
U nás je tenhle člověk zoufale málo známý, ale něco mi říká, že jsem jeho klip Jenny Don´t Be Hasty zahlédla jednou na Óčku. V Británii Paolo docela frčí a také v Itálii hrozně moc, asi protože je z poloviny Ital :) Jeho debutové album These Streets mě naprosto dostalo, bylo mi tehdy 16 let a předtím jsem se ještě o hudbu tak moc nezajímala a tohle bylo to nejlepší album, co jsem do té doby slyšela. Naprosto dokonale napsané a do posledního detailu dotáhnuté folk-popové písničky na dobrou náladu jako Million Faces, Jenny, Rewind, These Streets, Last Request nebo New Shoes. U všech těhlech písní mám v iTunes pět hvězdiček, to už mám snad jen u Kasabian! Paolo má ještě jeden z nejzajímavějších hlasů, co znám. Z fleku by mohl se svou vyzáží dělat modela, ale on se dal na hudbu a udělal dobře. Je sice trochu podivín, jak se na koncertech sklání a zpívá skoro celou dobu se zavřenýma očima, ale každý frontman musí být něčím originální.
Škoda, že ve své kvalitě nepokračoval i na druhém albu :(. Příští rok má vydat album nové, tak snad to bude lepší.

Paolo Nutini - These Streets






Jamiroquai - Travelling Without Moving

Po Paolovi přišla moje osudová kapela života - Jamiroquai. Dodnes si na to pamatuju... seděla jsem takhle jednou odpoledne u televize a měla zaplé to hrozné óčko (jinou hudební televizi jsme doma neměli), pamatuju si dokonce, že vedle mne seděla máma a něco si četla a já jsem měla jednu noho položenou na opěradle pohovky :D. Běžel zrovna pořad o nových klipech a hráli tam Jamiroquai - Runaway, jejich nový singl k bestofce, co zrovna vydávali. Je to takový našláplý strašně chytlavý disko funky song a právě pro to mne asi hned zaujal. Kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby od nich zahráli třeba něco jiného a mě to hned nechytlo. Říkala jsem si: "Hm to je docela dobrý, musim si zapamatovat ten název kapely" Bylo to těžký zapamatovat si název, který nedává smysl, ale povedlo se a už to jelo!
Mám teď všechno, co Jamiroquai vydali i nevydali, takže bylo docela těžké vybrat to nejlepší album . Nakonec jsem zvolila Travelling Without Moving díky skvělým tracků jako Virtual Insanity, Travelling, Everyday, Cosmic Girl, High Times nebo Alright. Tahle třetí deska je takový mezikrok mezi jejich počáteční acidjazzovou tvorbou a disko funky stylem posledních let. Já mám ráda obě polohy Jamiroquai, tak jsem vybrala takový střed.

Jamiroquai - Travelling Without Moving






Depeche Mode - Violator

Je to sranda, ale Depeche Mode jsem objevila ve slavné počítačové hře GTA, kde jedno rádio hrálo jejich Personal Jesus.
Musím se přiznat, že Violator jsem nikdy neslyšela úplně celý, mám z něj jen devět nejlepších písniček, statně jako z jiných alb od DM. Depeche Mode nejsou moje nej nej oblíbená kapela, jak to vypadá na mém last.fm, jen jsem je prostě hodně poslouchala, protože toho takéhodně vydali. Ale Violator jsem vybrala protože jsou tam asi moje nejoblíbenější songy jako Personal Jesus, Enjoy The Silence, World In My Eyes, Halo nebo Policy of Truth. Hodně jsem se rozmýšlela, že vyberu Ultra, nechtělo se mi vybrat tohle nejprovařenější album DM, ale asi je prostě nejlepší a také strašně nadčasové. Když si pustíte Personal Jesus, tak ani nepoznáte, že je to z
počátku devadesátých let. Funguje to do dneška a i takové persony jako třeba Jonny Cash si z Depeche Mode berou inspiraci. Jsem vděčná za to, že jsem je mohla vidět minulý rok naživo, už moc dlouho asi hrát nebudou. Depeche Mode dali elektronické hudbě duši!

Depeche Mode - Violator






Nick cave - Dig Lazarus Dig!!!

("Dig Mr. Fox! Dig, dig, dig! Dig for your life!".... no nic :D)

Nicka Cavea jsem před jeho konceretm v roce 2008 znala jen z pár písniček, ale protože nás táta chtěl vzít na něj živě, tak jsem si poslechla jeho poslední album Dig Lazarus Dig a dodnes ho považuju za jedno z nejlepších alb, co jsem kdy slyšela. Rock-psychedelic-alternativ balady jako singl Dig Lazarus, Todays Lesson, Night Of The Lotus Easters, More News From Nowhere, Hold On To Yourself nebo Moonland - (podle mne jedna z nejlepších písní na světě.) Všechny tohle jsou velmi silné a temné skladby, které dělají z Dig Lazarus Dig vyjímečné album. Mě se dokonce líbí o trochu víc než ty jeho staré věci.


nick cave dig lazarus dig






Jeff Buckley - Grace

Tohodle talentovaného kluka z Ameriky jsem objevila na dovolené ve Francii, kde hráli jeho klip Hallelujah. Všichni se v tu dobu zastavili a dívali se na televizi a říkali si, co to sakra je?
Hallelujah je podle mne jedna z nejcitlivějších a a nejlepších předělávek, co kdy vznikla, dokonce je podle mne lepší než originál. Tohle debutové album Jeffa Bucklyho vznikalo v době, kdy americe vládl grunge a kapely jako Nirvána a na albu je to trochu cítit. Další skvělé skladby jsou Grace, So Real, Dream Brother nebo Eternal Life. Na albu se střídají komorní pomalé akustické skladby se skoro metalovými, takže je ohromě rozmanité a vůbec nenudí. Na umění ,a tím myslím i hudbu, je hrozně cítit, když to dělal někdo oduševnělý, někdo, kdo prožil něco strašně silného většinou negativního nebo se na to teprve chystá... stejně jako Jeff, který potom podle mne spáchal sebevraždu. Proto je jeho album tak hrozně silné.


Jeff Buckley - Grace






Kings of Leon - Aha Shake Heartbreak

Tady už začíná období od kterého máme doma kanál MTV Rocks a Vh1, díky nimž jsem objevila tolik skvělých kapel a první kapela, kterou se díky těmhle televizím objevila byli chlapci z Nasvillu. Hráli zrovna jejich singl Sex On Fire.
Za nejlepší alba Kings považuju ty ze středu jejich tvorby. První labum je na mě až moc country a poslední alba jsou zase moc popová. Rozmýšlela jsem se jestli nemám vybrat Because of The Times, ale nakonec jsem dala straší Aha Shake , protože je ještě více garážové a neupravené. Kings of Leon je pro mne kapela jejíž písničky jsem si pouštěla nejvíckrát ze všech, protože jsou tak ořezané a jednoduché, že vás snad nikdy neomrzí. King of the Rode, Four kicks, Taper Jean Girl, Slow Night So Long ... to jsou skladby, které vás vždy nakopnou. A Caleb Followill má výborný skřaplavý hlas. To má z té tequily! :D


Kings of Leon - Aha Shake The Heartbrake





Kasabian - West Ryder Pauper Lunatic Asylum

Mojí momentálně number one kapelu jsem objevila minulý rok v létě, když hráli jejich klip Fire. Znala jsem už dřív jejich klip Shoot The Runner, který hráli i v ČR, ale nezaujali mě natolik, abych se o ně zajímala víc. (Sakra já byla blbá!) Kdyby třeba nebyl ten klip animovaný a já viděla jací jsou to fešáci, tak bych se o to zajímala víc. No nic.
Všechny alba Kasabian jsou skvělá, ale za nejlepší asi považuju to poslední. Ale jen o jedno procento před prvním albem. Ještě jsem nezažila album, kde by byly všechny písně jen dobré a výborné. Ani jedna slabší píseň! Songy jako Underdog, Where Did All The Love Go, Vlad The Impaler nebo Fire by měly vejít do hudební historie. Už se těším na příští rok až vyjde další album, které Sergio pořád tak chválí. Tak jsem na to zvědavá.

Kasabian - West Ryder Pauper Lunatic Asylum






Joy Division - Unknown Pleasures

Tuhle kapelu jsem vlastně objevila přes Depeche Mode. Chtěla jsem se totiž podívat na film Control, který je o nich a jež natočil režisér klipů Depeche Mode - Anton Corbijn. Takže kvůli němu, protože vím, jak dělá dobré klipy a doufala jsem že stejně dobrý bude i film. A taky že byl! Film Control bych zase zařadila do mých Top 10 filmů, ale teď se bavíme o albech. První album Joy Division má asi nejlepší obal, který kdy vzniknul a hudba na něm je neméně dobrá. Temná garážová neupravená psychedelická rockvá hudba, se silnými texty, které napsal Ian Curtis před svou sebevraždou.(Podobný případ jako u Jeffa Buckleyho)Ach jo. Proč ti nejtalentovanější umírají tak brzo:( Mohli dát světu ještě tolik dobré hudby.
Songy jako She´s Lost Control, Insight nebo Shadowplay prostě nezestárnou. Můžu si je poušteˇpořád dokola. Vše je tak syrové a svěží. Úplně si představu jak to hrajou v té garáži. Kdo tohle album nezná, tak jako by nebyl!

Joy Division - Unknown Pleasures




The Stone Roses - The Stone Roses

Album které na staletí ovlivnilo další generace hudebníků jako Oasis, Blur, Kasabian a další.
Psychedelické táhlé rockové balady vytvářejcí až atmosféru tranzu a výborné kytarové sóla Johna Squira - to jsou Stone Roses. Waterfall, I am The Resurrection nebo I wanna Be Adore, kterou mimochodem považuju za skladbu s nejlepším intrem na světě - je úplně elektrizující, jak se postupně přidávají ty nástroje, a ta vibrující basová linka! To se ani nedá popsat, prostě to musíte slyšet! Škoda, že se taky rozpadli hned po druhém albu. Solová tvorba zpěváka Iana Browna je sice také moc dobrá, ale Stone Roses už to nepřekoná.

safsfgf







The XX - The XX


Debutové album The XX se dočkalo prestižní Mercury Award a má proč! Krásné minimalistické album s atmosférou. Většinou jen kytara a elektrické bicí a do toho vyniká jemný hlas obou zpěváka a zpěvačky. Krásné jsou hlavně duety jejich. Jedno z nejlepších alb minulého roku a suveréně nejlepší obal. Je tu taky jedna z nejúžasnějších instrumentálek.
The XX - nejnadějnějších kapela budoucnosti. They can´t give it up!

The XX - The XX

Kings of Leon - Pyro videoklip

12. prosince 2010 v 11:43 KINGS OF LEON
Konečně je tu video k dalšímu singlu Pyro. Upřímně nechápu proč jako další singl vybrali právě tuhle trochu unylou píseň, když tam mají mnohem lepší skladby, ale zaměřme se na videoklip...
Co k němu říct? Docela pěkný, výtvraný, nenudíte se, zajímavé záběry. Kings se tam sami objeví jen na pár záběrech, ale to neva. Jen ten konec jsem nějak nepochopila, tak snad jindy.



PODÍVEJTE SE NA VIDEO ZDE: http://www.youtube.com/watch?v=kOYxIq70ARg

Reportáž - MGMT divadlo Archa 10.12.2010

11. prosince 2010 v 18:49 OSTATNÍ HUDBA
Takže napsat na ruku: "We've got the vision, now let's have some fun!" na sebe svetr se sobama a hurá na koncert MGMT.....

Se sestrou jsme do Archy dorazily asi pul hodiny před začatkem a už tu bylo plno lidí, šatny nestíhaly a vytvořili se u nich dlouhé fronty, ale tomu jsme se ještě vyhly. Koupily jsem si ještě v baru Redbull a šly si stoupnout na pravou stranu od podia asi tak 5 metrů od něj, protože blíž už jsme se nedostaly. (Ani jsme radši nechtěly). Bylo vyprodáno a Archa byla opravdu plná. Přišli sem vesměs mladí lidé kolem našeho věku. Potkaly jsme tu docela dost spolužáků. Stejně se docela divím, jak k nám MGMT zabloudili, k nám moc dobrých kapel nejezdí, tak jsme za tenhle koncert byli fakt rádi. V osm nastoupila předkapela - nějací vlasatí kluci z Chicaga. Hráli takový starý rock, docela dobré. Skončili po pul hodině a pak už se připravovala stage pro kluky z New Yorku. Nastoupili v děvět , jak se dalo čekat a začli It's Working. Vím, že někdy nosí opravdu bláznivé barevné oblečení, tak mě docela překvapilo, že přišli jen v kostkovaných košilých, ale to mi bylo jedno.

Hned potom následovala moje nejoblíbenější - Time To Pretend a my si se sestrou mohli zaskákat :D. Docela dobrý, že tuhle pecku dali na začátek, aspoň se to rychlejc rozjelo.
Pak hned další super písnička Song For Dan Treacy, chvíly jsem si myslela že je to Brian Eno .D. Pak slabší songy a pak! Flash Delirium! Celou dobu jsme se těšila, jak si budu moc zařvat : "Hey people! What does it mean?" a nakonec to nějak zaniklo. Vůbec se mi zdálo, že diváci to mohli rozjet víc. Skákali jen ti věrní před podiem a pár uprostřed a my na straně se sestrou jsme tam poskakovaly skoro samiy. Snažila jsem se to tam rozproudit, ale nějak to nešlo. Zatracení Češi! Přijedou k nám takové hvězdy jako MGMT a oni si to ani neužijou!
Pak byla super Electric Feel, The Youth nemusim, Siberian Breaks má moc hezkou takovou zimní pohádkovou atmosféru. Tu jsem si taky užila. Ale naprosto nejvíc se to samozřejmě rozjelo při jejich megahitu Kids. (Pro představu na YouTube má 30 mil shlédnutí a třeba Time To Pretend 5. mil.) Na podium dokonce přišla i předkapela Andrew Van Wyngarden se konečně víc rozproudil a plácal si s divákama (někdy je takový moc pasivní.)Tahle část se mi líbila nejvíc, i když Kids není moje nejoblíbenější písnička. Pak následoval další super song Brian Eno! Diváci se taky mohli víc zapojit do refrénu!:( No nic.
Pak pauza. Docela mě zaujlao, že diváci je vyvolávali zpět i dupáním. To jsem ještě nezažila. A následoval přídavek z docela dobrých tří songů. Před úplně posledním songem Somone's Missing jsem si všimla, jak zpěvák nějak kroutí hlavou jako by se mu něco nelíbilo. Pomyslela jsem si, že to může být tím, že diváci moc nereagují. Doufám, že to tím nebylo. No a byl konec.
Ještě při odcházení se tam nějaká cizinka trochu prala s klukem o paličku od bubeníka. Upřímně nechápu, jak se něko mže prát o takovou blbost.
Takže shrnutí. Kdybych měla koncert MGMT hodnotit jako ve škole, dám mu 2-. Ale určitě dobrý koncert:)


SETLIST:
  1. Encore:


Moje Fotky:
mgmt archa

mgmt archa




VIDEA Z YOUTUBE:


Příchod na stage a It's Working!





Nejlepší KIDS!

Kasabian v Q magazine prosinec 2010

10. prosince 2010 v 16:26 KASABIAN

(PRO LEPŠÍ VIDITELNOSTI SI OBRÁZEK STÁHNĚTE NA PLOCHU)


zwrhř

Předvánoční kolekce Marka Ronsona

10. prosince 2010 v 11:20 MARK RONSON
Rozhodla jsem se sesbírat všechny videoklipy, které vznikly k jeho novému albu Record Collection a napsat o nich pár vět. Protože si myslím, že všechny klipy jsou výborné a určitě některé z nich ještě neznáte.A taky jsou ve skutečnosti mnohem delší, než to co pouští v televizi. Strašně se mi líbí ten osmdestákový look ala Power Rangers, který se táhne všemi klipy z alba.




Mark Ronson & The Business Intl. - TV Advert

Ale začneme nejprve televizní reklamou na album, která je prostě skvělá :D.





Mark Ronson & The Business Intl. - Bang, Bang, Bang

První sigl vyšel 11. Července v Británii. Hostuje na něm rapper Qtip a Amanda Warner z MNDR. Song je založen na populární francouzké říkance Alouette, kterou zpívá ta holčička na začátku. Pusťte si ji tady http://en.wikipedia.org/wiki/Alouette_%28song%29, určitě ji znáte i v češtině :D.
Ta francouzká fráze, co se zpívá v refrénu je právě z této písničky "Je te plumerai la tête", což znamená "I shall pluck your head".
Videoklip režíroval Waren Fu a je udělaný ve stylu japonských show ze sedmdesátých let. Jak se Mark na začátku baví s tím moderátorem a říká japonsky " Má jontó á jůtó", tak si všichni myslí že je to něco hlubokého a on jen v překladu říká. "Já vám teda řeknu pravdu...." :D. Učil se kvůli tomu japonsky :D
Mě se klip líbí čím dál víc, když ho pozorněji pozorujete, zjistíte jak je propracovaný. Mark si ten klip hodně pochvaluje.


(Lacoste si ten záběr na boty asi museli pěkně zaplatit:D)






Mark mluví o klipu a vysvětluje, jak se učil japonsky:D



Mark Ronson & The Business Intl.- Bike Song

Druhý singl, asi jedna z nejlepších písniček tohodle roku a ohromě zábavná, ani po 10 posleších mě nepřestala bavit. Na písni hostuje Kyle Faloconer z The View a rapper Spank Rock. A klip? Dokonalý. Naprosto navazuje na předchozí klip a začíná , tím jak Mark odchízí z japonského studia a pak si zapíná své kolo "Knigh Rider" :D.
Klip režíroval zase Waren Fu a byl natočený v jižním londýně a v klipu se objeví oba zpěváci a ještě Rose Elinnor Dougall, která zpívá jiné písně na albu, ale také tam můžete zahlédnout Markovu nynější přítelkyni herečku a zpěvačku Joséphine de La Baume. Je to ta na bílém kole, za kterou se Mark paradoxně otáčí :D.
Píseň byla dokonce použita do kampaně, která podporuje lidi, aby jezdili v Londýně na kole a vykašlali se na auta. A myslím, že budou mít úspěch, protože já když vždycky vidím tenhle klip, tak se mi chce jet na kole a pouštět si Bike song do uší. Á já se těšim na jaro!



(Ty vlasy josu nej!)






Introducing London with Mark Ronson (spot na podporu ježdění na kole)





Mark Ronson & The Business Intl.- Somebody To Love

Třetí singl zatím ještě né tak známý, ale neméně dobrý. Hostuje tady Boy George a Andrew Wyatt. Tentokrát se hodně změnil styl videolklipů, ale stále se držímě kolem osmdesátých let. Video vypadá jako amaterské záběry z nějaké párty, ale nenechte se zmást! Video je celé hrané a připravené. Slavná modelka Diane Kruger v něm hraje hlaví roli Boy George. Je to vlastě podle skutečné události, jak si Boy Gerge užíval večírky. Video režíroval tentokrát Saam Farahmad a Mark na to říká: "Saam is a wonderful boy genius. There could be no better moving image to accompany this song". Souhlasím.......zajímavé video a krásná píseň.



Mark Ronson & The Business Intl.- Circuit Breaker

Ano! I nejlepší instrumentálka na albu dostala svůj klip. Je to taková sranda ve stylu arkádových osmibitových konzolových her z osmdestátác let podle hry Legend of Zelda. Režie Jordan Galland a Gary Breslin. Prostě to musíte vidět :D Bomba!



Beady Eye už odtajnili datum vydání desky, tracklist i obal

7. prosince 2010 v 19:15 OASIS
Album ponese docala zajímavý název 'Different Gear, Still Speeding' s ještě zajímavešjším a vtipným obalem. Jo a vyjde 28. února. Takže si toto datum zaškrtněte ve vašich kalendářích. V březnu jedou také na evropskou tour a nejblíž budou asi v německém Kolíně, tak si na ně zajeďte.


Tracklist obsahuje 13 skladeb:

'Four Letter Word'
'Millionaire'
'The Roller'
'Beatles And Stones'
'Wind Up Dream'
'Bring The Light'
'For Anyone'
'Kill For A Dream'
'Standing On The Edge Of The Noise'
'Wigwam'
'Three Ring Circus'
'The Beat Goes On'
'The Morning Son'


beady eye album artwork